Ðó nǔ e è sɔ́ atín dó bló lɛ é nyí ɖokpo ɖò azɔwanú kpo nǔ e ɖò gbɛ̀ lɛ é kpo e gbɛtɔ́ lɛ zán é xóxó hugǎn lɛ mɛ wutu ɔ, ye ɖó tinmɛ nǔnywɛ xwitixwiti tɔn ɖé zɛ nukúnnúmɔjɛnǔmɛ e è nɔ mɔ ɖò jǐ é wu tawun. Sín nǔ e è nɔ zán lɛ é jí kaka jɛ nǔ e lɛlɛ̌ dó mǐ lɛ é jí ɔ, nǔ bunɔ e atín ɖó lɛ é kpó ɖò nukúnnúmɔjɛnǔmɛ taji lɛ na mɛ wɛ dó nǔnywɛ xwitixwiti sín nǔ égbé tɔn lɛ kpo nukɔnyiyi e nɔ nɔ ayǐ sɔyi é kpo wu.
Nú è na kpɔ́n nǔ e è nɔ zán lɛ é sín nǔnywɛ xwitixwiti sín ali nu ɔ, atín nyí nǔ e è bló ɖó kpɔ́ é ɖé, bɔ è sɔ́ celulose (40%-50%), hemicellulose, kpo lignine (20%-30%) kpo dó bló na, bo nɔ bló tuto anisotropique ɖokpo géé ɖé. Nǔ enɛ e è bló é nɔ zɔ́n bɔ atín nɔ ɖó hlɔnhlɔn bunɔ ɖé -to-weight ratio-atín syɛnsyɛn ɖé lɛ ɖó hlɔnhlɔn e nɔ dɔn nǔ é sɛkpɔ gan tɔn, é ɖò mɔ̌ có, hlɔnhlɔn yetɔn nɔ nyí gan tɔn sín atɔ́ɔ́ngɔ́ ɔ kpowun. Dobanúnǔ e è bló ɖò Wemaxɔmɛ Ðaxó Kyoto tɔn ɖò Japon é xlɛ́ ɖɔ nǔ e è nɔ ylɔ ɖɔ nanocellulose é sixu zɔ́n bɔ atín lɛ na ɖó hlɔnhlɔn bo na hɛn nǔ lidǒ 200%, bɔ enɛ na hun ali yɔyɔ̌ lɛ nú nǔ e è nɔ zán dó gbá nǔ na bɔ ye nɔ fá lɛ é.
Ðò thermodynamique mɛ ɔ, atín sín hlɔnhlɔn e nɔ hɛn zozo gló é (é nɔ hɛn zozo 0,04-0,12 W/m·K) nɔ zɔ́n bɔ é nɔ nyí nǔ ɖagbe hugǎn e nɔ hɛn hlɔnhlɔn-hwlɛnhwlɛn xɔgbigbá tɔn é ɖé. Atín e è nɔ ylɔ ɖɔ cross-laminated timber (CLT) é, ee VTT Technical Research Center of Finlande bló é, nɔ zán wlɛnwín e nɔ hɛn nǔ gègě wá é ɖé, bo nɔ bló bɔ atín ɔ nɔ syɛn d’eji 300%. È ko zán ɖò "xɔ e è sɔ́ atín dó bló é" e ɖó xɔta 30 é ɖé gbá mɛ. Nu e tlɛ ɖo taji hu ɔ wɛ nyi atín sin nu "carbon negatif": atín mɛtlu kubiku ɖokpo ɖokpo e è nɔ zan bo nɔ ɖyɔ beton sin CO2 tɔn ɖibla yi 0,9 tɔn, ɖagbe taji ɖe wɛ nu biomaterials hu fossil fuels.
Nǔnywɛ xwitixwiti égbé tɔn ɖò nǔwukpikpé e atín ɖó lɛ é hun wɛ. Wemaxɔmɛ ɖaxó Maryland tɔn zán nǔ e è nɔ ylɔ ɖɔ delignification chimique é dó bló bɔ atín lɛ nɔ kɔ́n kaka jɛ 90% jí, bo ka lɛ́ hɛn hlɔnhlɔn yetɔn ɖó te, bo bló nǔ yɔyɔ̌ e nɔ kpɔ́n nǔ é ɖé. Laboratoire fédéral de science et de l’ingénierie des matériaux de Suisse zán lee atín lɛ ɖó hǔn gbɔn é dó bló tuto e nɔ xò sìn zlɛ é ɖé, bɔ é nɔ w’azɔ̌ ganji, bɔ é nɔ yí ions gan kpɛví kpɛví lɛ ganji hú carbone activé. Nu yɔyɔ enɛ lɛ nɔ ɖe xlɛ ɖɔ Richard Feynman e ɖu ajɔ Nobel tɔn ɔ ɖɔ "Nǔɖiɖó ɔ wɛ nyi nŭɖèbógbátɔ́ ɖaxó ɔ."
Nú è kpɔ́n nukɔnyiyi e nɔ nɔ ayǐ sɔyi é ɖé ɔ, nǔ e è sɔ́ atín dó bló lɛ é sín gbɛzán sín nǔ lɛ gbígbéjé kpɔ́n bǐ mlɛ́mlɛ́ xlɛ́ ɖɔ atín nɔ na lè e è ma sixu ɖyɔ ǎ lɛ é hú plastique ɖò nǔ e kàn nǔ e nɔ hɛn nǔ gblé dó mɛ wu lɛ é, afɔ e è nɔ ɖè ɖò jɔhɔn mɛ é kpo nǔ e è sixu vɔ́ blóɖó lɛ é kpo linu. Nǔ e è mɔ ɖò Académie Internationale des Sciences des Bois mɛ é xlɛ́ ɖɔ zunkan e ɖò gbɛ̀ ɔ bǐ mɛ lɛ é nɔ hɛn atín nabi e è nɔ dó ɖò tɔjihun mɛ é 1 000 mɔ̌ ɖò cɛju ɖokpo mɛ. Atín xixo ganji nɔ zɔ́n bɔ è nɔ zán nǔ e ɖò atín lɛ mɛ lɛ é ganji. Nǔ e è nɔ ylɔ́ ɖɔ "growing material" énɛ́ ɔ́, xósin taji ɖé wɛ é nyí nú tagba plastique zinzan ɖokpó géé tɔn.
Nǔ e è sɔ́ atín dó bló na lɛ é sín akwɛ ɖò nǔnywɛ xwitixwiti linu ɖò lee ye nɔ ɖè nǔnywɛ xwitixwiti sín nǔ lɛ xlɛ́ gbɔn é mɛ, é wɛ nyí ɖɔ "sín jɔwamɔ linu, é nyɔ́ hú jɔwamɔ linu," bo nɔ na kpɔ́ndéwú ɖagbe ɖé bo na dó jla hudo gbɛtɔ́ tɔn lɛ ɖó bo na lɛ́ cyɔn alɔ nǔ e lɛlɛ̌ dó mǐ lɛ é jí.


